Proto, aby jsme si užívali máme věčnost. Tady na zemi jsme denně ve válce a máme plnit vůli našeho Otce - další přivádět na věčnost a šířit Boží království na této zemi. Pokud je tvým Otcem Bůh pak tady na zemi plníš denně jeho vůli - šíříš jeho království a přivádíš další na věcnost - pak jsi Boží dítě, máš Ducha Svatého a čeká tě věčnost. Pokud denně plníš svoji vůli, žiješ si svůj život podle sebe, plníš si své sny, rozvíjíš své talenty, pak jsi dítě ďábla, nemáš Ducha Svatého, tvůj Otec není Bůh a čeká tě soud a věčné zatracení.

Dnešní falešní křesťané nemají ani z daleka takový pohled jako křesťané v minulosti. Pro první apoštoly bylo naprosto normální že brali každé Kristovo slovo velmi vážně. Věděli co znamenají podobenství a nezlehčovali to. Jakmile Satan vymyslel církve, které se scházejí v budovách, okamžitě se začali šířit nauky o tom, že je v pořádku, když Kristův učedník pracuje pro splátku domu ve kterém spokojeně žije jeho osmi členná požehnaná rodina. Zvláštní, že se žádný z těch učedníků nedokáže odpoutat pro službu bohu. Má totiž jiného boha a tím bohem je on sám, jeho rodina a jeho pastor. Zvláštní, že každý z těchto lidí má 6 smyslů.

Podobenství a Kristovy slova jasně poukazují na to, že když člověk uslyší pravé evangelium, tak musí všechno ostatní opustit a jít jen za jedním cílem. Tím cílem je služba, kterou dělal Kristus. Kdo si zavírá oči před touto pravdou, miluje více svůj život a není v něm láska k bohu ani k lidem.

Jak bych mohl v někom vzbudit takovou lásku, že by pro boha byl ochotný i zemřít? Ani bůh toto nemůže učinit, mohl by to udělat násilím, ale tím by popřel svobodu lidské existence a rozhodování. Toto je spravedlnost.

Zamilovali si hmotu, místo tvůrce hmoty. Milují rohlíky, ale pekař je nezajímá.

Nikdy nemůžu porozumět tomu, co bible doopravdy obsahuje, dokud nedovolím bibli, aby změnila od základu můj život. Moc dobře vím, že není možné do života, který jsem si vystavěl podle sebe vměstnat boží život a život Kristův. Je to jakoby jste na jednom malém pozemku stavěli dva domy. Musíte nejprve jeden dům zbourat a postavit od základu dům druhý. Je to podobné jakoby jste chtěli aby z jednoho gramofonu hráli dvě desky zároveň. Musíte nejprve jednu píseň zastavit a pak pustit druhou. Nejde hrát na obě strany. Nelze v jednom hrnci vařit svíčkovou i guláš zároveň. Nelze mít v pokoji vůni i smrad. Nelze žít jako Kristus a do toho žít podle sebe. Tyto dva životy jdou proti sobě a navzájem se nesnesou, člověk přimkne k tomu, co je jeho srdci bližší a k tomu na čem mu více záleží. Proto Kristus tolikrát zdůrazňoval sebezapření a smrt vlastnímu já. Uvést to do praxe ovšem vyžaduje víru. Víru v to, že budu mít nový život na nové zemi, který nikdy neskončí. Pokud takto věřím, jsem ochotný na zemi pro Krista i trpět natož zahodit své představy. To je ta víra, kterou po nás Kristus požaduje. Položit své životy na zemi proto, aby jsme mohli dělat to co dělal Kristus a nechat se vést jeho duchem. Toto je ta hlavní myšlenka celé bible. Toto je to probuzení o kterém se mluvilo, přišlo jinak než jsme čekali. Nepřišel i Kristus jinak než ho čekali židé? Toto je pravé evangelium pro které jsem ochoten i zemřít!

Být křesťanem, učit se od Ježíše Krista a navštěvovat společenství má být přípravou na to abych se jednoho dne rozhodl pokřtít a vydal svůj život naplno do služby Kristu. Tím křtem člověk stvrzuje, že je ochoten zemřít svému životu. Obleče si Ježíše Krista a už nehledá vlastní zájmy ani vlastní život. Učedník jsem proto, abych jednoho dne byl jako můj mistr. Nyní jsem připraven a jdu dělat to co on. O tom je také křest. Je to první smrt. Abych už nežil já, ale Kristus. Smutné je, že téměř všichni lidé z církví, které znám umírají v té přípravě a nikdy nejdou dál. Přitom tvrdí, že mistra následují. Přijde mi divné, že Ježíš je teď prodavačka, podnikatel, učitelka, svářeč a řidič autobusu. Ježíš buď změnil svůj styl práce a nebo lidé nedovolili Kristu aby byl jejich pánem.

Myslel jsem si, že křesťané, kteří se nechali zaměstnat ve firmách tohoto světa a zapomněli následovat Krista, to dělají protože jim chybí víra. Zjistil jsem ale, že tito lidé mají větší víru než já. Oni totiž věří, že budou spaseni i přesto, že si žijí podle svých představ. Věří tomu tak slepě, že i když Kristus řekl pravý opak, dále tomu věří. Takovou víru neměl ani Mojžíš. Taková víra je opravdu velká.

Existence Boha a Ďábla je velmi lehce dokazatelná. Podívejte se na to jak jednoduchá je myšlenka evangelia a pak se běžte podívat do církve kolik lidí ji nepochopilo. V žádném jiném odvětví toto nelze zpozorovat. Každý hasič chodí hasit oheň, každý malíř maluje na plátno a každý zpěvák zpívá do mikrofonu. Jen křesťané zapomněli následovat Krista a dělat to, co dělá on. I přesto, že celé dny pracují pro své domy, auta, rodiny a tělesné uspokojení - tvrdí, že jsou Kristovi následovníci. Připomíná mi to popeláře, který tvrdí, že je pilotem letadla.

Církev je podobná muži, který se bál složit svůj náklad z koní a zanechat je před jeskyní, kterou měl projít do nádherné země. Stál před tou jeskyní tak dlouho až přišli lupiči okradli ho, odvedli koně a když se snažil vejít do jeskyně její vchod se uzavřel. Tak to bude s každým, kdo se nedokáže odpoutat od pozemských věcí proto, aby následoval Krista!

Jsi malíř, dal jsi se do učení k mistru, který je nejlepší ve svém oboru. On vystavuje obrazy v nejlepších galeriích světa a neustále maluje. Ty jsi se od něj začal učit, proto aby jsi jednou byl jako on. Poznal jsi nauku barev a jejich kombinace. Znáš triky jak nejlépe držet štětec. Poznal jsi, které plátna jsou nejlepší a naučil jsi se jak dokonale nasvítit místnost pro malbu. Vyškolil jsi se v rozeznání olejových barev a disponuješ skvělým vybavením. Poznal jsi celou historii umění a všechny techniky malby, které lze poznat. Ale máš jeden velký problém, nikdy jsi nevzal štětec do ruky a nezačal jsi malovat na plátno jako tvůj mistr. Přesto tvrdíš, že mistra následuješ i když každý den chodíš trhat jablka, protože přece musíš z něčeho žít... Tak co nedělní křesťane? Vidíš se v tomto podobenství?

Veškerá lidská moudrost a poznání je obrovská marnost ve srovnání s jednou větou, která vyšla z božích úst.

Není možné kázat pravé evangelium mezi božím lidem bez odporu. Pokud se to někomu podařilo, pak buď zapomněl mluvit nebo změnil evangelium.

Křesťan čte - učedník jde!

Touha psát křesťanské knihy je stejná jako snažit se vodou ředit mléko, které bylo podojeno přímo z krávy a prodávat ho za stejnou cenu jako mléko samotné.

Lidé hledají v křesťanských knihách jasnější návod, jelikož ho v samotné bibli nenašli. Přitom celou tu dobu ležel v Janovy 12:24. Připustit si to ovšem vyžaduje odvahu a odhodlání, proto tolik lidí odbočí k tlachání namísto realizace.

Ten, pro koho je milejší jeho rodina a majetek než Kristovi slova, bude jednoho dne sražen k zemi.

Je lepší být vyloučený z církve a zavržen od vlastní rodiny kvůli Kristu, než jednoho dne stát před Hospodinem a vymlouvat se na to, že bylo snadnější kráčet s davem.

Falešné evangelium říká, věř v Krista a měj lepší charakter. Pravé evangelium říká buď jako Kristus!

Ďábel skrze tento systém za těch pár tisíc let dokázal jednu krásnou věc, otupit náš mozek natolik, že nefunguje jako dřív. Využíváme jen jeho část. Bůh nám ale daroval každý orgán a každý úd, tak aby měl jistý účel. Nic nestvořil zbytečně. Jistou zásluhu na našem nevyužitém mozku může mít hřích a jistou zásluhu na tom má právě systém, ve kterém jsme vyrůstali. Proč si to myslím? Podívejte se kolem sebe, všechno je automatické. Dnes si objednáte jídlo přes telefon, po cestě domů si nastavíte teplotu a osvětlení pokoje, když Vám dopere pračka zazvoní vám to na telefonu. Váš telefon má v sobě vodováhu, kompas, email, kamera metr, Boží slovo a taky přístup k pornografii během 5 vteřin. Žijeme v době, která je na jednu stranu moderní a vyspělá, nicméně všechno má svou daň.

Víte čemu říkám dobrá ekonomická situace? To je když ti na poli vyrostou brambory, to je když se tvé krávě narodí mladé z kterých pak čerpáš mléko a maso. To je když tvoje jabloň nese jablka a to je když z řeky teče voda, kterou můžeš pít. A samozřejmě nepopírám, že je velká skupina lidí, kteří mezi sebou tvrdí, že jim jejich obchody nechtějí dát dostatek za hodnotu, kterou si odpracovali a věří, že to je realita. Je to realita v jejich okolí ale stvoření je od počátku stejné. Stále rostou byliny a rodí se zvířata.

Pokud žijeme život víry, každé Boží slovo se nás týká a proto mu rozumíme duchem. Jestliže žijeme svůj vlastní tělesný život podle svých představ, pak se slova z Bible týkají jiné cesty než je ta naše a nedokážeme nikdy plně porozumět. Je to jako by člověk četl návod jak opravit rádio, ale před sebou na stole měl pokažený kávovar. Bible nikdy nemůže člověku, jež žije podle sebe dávat tu hloubku, kterou disponuje. Je totiž psána pro plnitele jako návod, ne vzdělávací kurz. Pečlivě se rozhodujme na co budeme myslet. Myšlenky totiž vyústí v touhu a touha v činy. Ty pak zasadí charakter a zplodí věčnost.

Každý člověk na zemi má právo na svobodný život. Rozhodovat o tom, co bude dělat, jak to bude dělat a kdy to bude dělat. Pokud jednáním neškodí ostatním lidem, neubližuje bezbranným zvířatům s vyjímkou získání potravy a neškodí přírodě, pak si může dělat naprosto co chce. Pokud nám ovšem někdo začne říkat, co máme dělat, na co se máme dívat, čemu věřit, věřte nebo ne, takový člověk nebo instituce se nás pokouší zotročit pro prosazení vlastních cílů.

Paradox je mnohokrát nenáviděn a přesto nás tolikrát fascinuje. Nelze pod vodou zapálit cigaretu a nelze někomu vyjadřovat lásku tím, že se na něj mračíme a dáváme průchod slovním spojením plných nenávisti. Stejně tak nemůžeme vidět krásu a pravdu o stvoření našeho vesmíru, když neustále řešíme v podvědomí zabezpečující aspekty života, od kterých se nedokážeme odpoutat. Kde spát, co jíst a vypadat dobře. Ano, jsou to ušlechtilé a zodpovědné myšlenky, které pokud chceme žít pohodlný život, musíme mít na paměti. Ovšem nemožnost se odpoutat, ani na malou chvíli ve svém vědomí od těchto žádostí, je právě důvodem, proč nedokážeme vidět věci, které jsou skryté našemu běžnému vnímání.

I kdyby jsme každého zlého člověk odstranili z povrchu zemského, zlo bude povstávat stále znovu a znovu, dokud lidé nebudou upnuti na Krista a poslouchat pouze Hospodina.

Velikost může být velmi malá. Stejně jako malé věci mohou být velké. Mají stejný základ.

Hospodine, ty jsi mě vyvedl z cizi země, mé nepřátele jsi poslal, aby mi pomohli. Každý den z tvé štědré studnice vyšla voda. Vyučoval jsi mě jako učitel. I když otec a matka na mě téměř zapomněli, ty znáš počet vlasů na mé hlavě. Jsi ten, kdo do mě vložil hloubky myšlení, nýbrž tebe nepojmou. Tvé cesty jsou úžasné. V den nedostatku jsi zázraky učinil. Mou bolest jsi uzdravil. I když jsem byl naštvaný na tebe za své problémy, nezahubil jsi mě, jsi tak dobrý. Tvé cesty nedávají lidský smysl. Hlavou pochopit nelze tvé způsoby. Přítele jako ty, jsem nikdy neměl. Jsi moje opora, moje první a poslední naděje. Mám tě rád Hospodine, jsi spravedlivý.

Bible je srozumitelná pro toho, kdo poslouchá Hospodina. Ten cestu učedníků sám zažívá. Sám kráčí opuštěný a beze cti, potupen, pronásledován a zarmoucen. Před sebou ale vidí světlo Boží. To je jeho nadějí. Jeho starý život leží na dně oceánu a vše co není Kristus nenávidí.

Láska není o slovech nebo o tom, kolikrát obejmeš nebo pohladíš. Opravdovou lásku nám ukázal Kristus, když za nás zemřel na kříži, to je láska. 

To, co nám brání následovat Krista není církev, jsme to my sami. Nehledáme totiž pravdu.

Ten, kdo poznal pravdu, nechodí do církve poslouchat kázání, jelikož pokud dospěl k plnému poznání Božího slova, je sám kazatelem, který poukazuje na trnitou a úzkou cestu, jež má moc darovat život věčný každému, kdo má otevřené srdce pro slyšení pravdy. Takový člověk ale musí upřednostňovat Boží vůli před svou vlastní, či vůlí vlastní rodiny. Pouze tak se stane použitelným nástrojem v rukou Božích. Takový člověk nemá problém se vydat Kristu, jelikož důvěřuje jeho slovu, ve kterém stojí, že skutečný život teprve začne, jakmile tento pozemský dojde svému konci. Takový člověk, jde i když po něm nepřátele šlapou, i když se meč dotýká jeho hlavy. Ví, kdo přebývá v jeho nitru a nemá strach hlásat pravdu ztraceným ovcím.

Každé kázání, které neinspiruje lidi k pokání, zapření vlastního života a následování Krista je kázání, které je vedeno špatným směrem. Buď z důvodu strachu, že lidé nepřijmou pravdu nebo z důvodu, že daný člověk spolupracuje s temnou stranou, ať už vědomě nebo nevědomě. Nic to ale nemění na tom, že je obelhán a máme se za něj modlit a milovat ho.

Slyšte Boží slovo a naplňte ho! Změňte své staré způsoby života! Uvěřte v Krista, který přišel v těle! Dejte ho na první místo a milujte všechny lidi! Odpouštějte všechno, co máte proti druhým! Nechte se pokřtít a zemřete svým představám o životě! Zapřete svůj pozemský život pro záchranu druhých lidí na věčnost! Snášejte útrapy kazatele evangelia! Mějte víru a prosazujte Boží království skutkem každý den! Následujte Krista v tom, co dělal on a tak vyučujte druhé, aby i oni sami mohli učit další a ti zase další. Zachovávejte vše, co Kristus řekl, až do skonání věků! Pak obdržíte věčný život, kde bude, co oko nevidělo a ucho neslyšelo! To Bůh připravil těm, kdo ho milují a jsou ochotni se vzdát pomíjivého pro věčné!

Pohlédnou při životě na zemi do věčného života, který přijde po smrti, je možné pouze díky skvělému dalekohledu. Říká se, že takový dalekohled neexistuje. Říká se taky, že neexistuje Hospodin a říká se taky, že země je kulatá a že jsme se vyvinuly z opice. Nezáleží, čemu věříte a čím pohrdáte. Důležité je, že ten chlápek, který znal dalekohled, se narodil 24. února 1955. Ale nevěnoval bych tomu moc pozornosti, budou to možná jen drby. Důležité je, jestli budete žít podle Písma svatého, kterým je Bible. To vám může darovat věčný život. Pouze to, že budete důsledně následovat příklad Kristův a ne lidi!